Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývojová psychologie ve výuce Výchovy k občanství
Tesnerová, Michaela ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou vývojové psychologie v rámci Výchovy k občanství. Teoretická část představuje problematiku vývojové psychologie a didaktiky společenských věd, zabývá se podmínkami smysluplné výuky vývojově psychologických témat na druhém stupni ZŠ, analýzou kurikula a vhodnými vyučovacími metodami. V praktické části je předložen návrh konkrétních vyučovacích hodin. Záměrem práce je vytvoření promyšlených návrhů výuky rozvíjející psychologickou funkční gramotnost a též podpoření rozvoje mezigenerační komunikace u žáků. KLÍČOVÁ SLOVA vývojová psychologie, didaktika společenských věd, didaktika psychologie, kurikulární dokumenty, mezigenerační komunikace, občanská výchova
Využití metod kritického myšlení ve výuce psychologické tematiky na druhém stupni ZŠ
Kotrs, Miroslav ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Práce se zabývá možnostmi využití metod kritického myšlení ve výuce psychologické tematiky na druhém stupni základní školy. Kritické myšlení je proces, který nám umožňuje analyzovat informace, vyvozovat z nich závěry a vytvářet své vlastní názory. Ve výuce může být využito pro rozvoj kritického a nezávislého myšlení u žáků a pro podporu schopnosti řešit problémy a kriticky hodnotit informace. Kritické myšlení může být rozvíjeno pomocí práce s textem a různých metod, jako například brainstorming, myšlenková mapa, T-graf nebo Vennovy diagramy. Jeho využití může pomoci žákům lépe porozumět zkoumanému textu, rozvíjet jejich schopnosti a připravit je na budoucí profesní a osobní výzvy. Cílem práce je však zjistit, jak lze efektivně pracovat s metodami kritického myšlení při výuce psychologické tematiky. Praktická část práce obsahuje rozbor osmi lekcí, které jsou zaměřeny na psychologickou tematiku a jsou při jejich realizaci využívány metody kritického myšlení. Výuka psychologie na ZŠ se zaměřuje na psychologickou funkční gramotnost, přičemž se uplatňují aspekty zážitkové pedagogiky. V připravených lekcích, které jsou také odučeny a reflektovány, se propojuje využívání kritického myšlení se zmíněnými aspekty zážitkové pedagogiky. Z výsledků práce vyplývá, že metody kritického myšlení lze efektivně...
Kritická místa ve výuce psychologie na středních školách z pohledu učitelů
DAVIDOVÁ, Kristýna
V souladu s aktuálním trendem zkoumání kritických míst kurikula v různých výukových předmětech, je cílem této diplomové práce porozumět problematice kritických míst ve výuce psychologie z perspektivy učitelů psychologie na středních odborných školách a gymnáziích. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá kurikulem psychologie. Soustředí se na pojetí výuky psychologie v České republice, poté na proces zprostředkování kurikula, tedy na proces didaktické transformace a jeho jednotlivé roviny. Dále se věnuje kritickým místům kurikula, jejich definováním, vymezením ve vztahu ke klíčovým a dynamickým místům kurikula a shrnutím dosavadních výzkumů. V praktické části jsou prostřednictvím kvalitativního výzkumu řešeny otázky související s kritickými místy kurikula psychologie, konkrétně: jaká místa výuky psychologie středoškolští učitelé psychologie považují za kritická, jaké jim připisují příčiny a jak se je snaží překonat. Odpovědi na tyto otázky jsou hledány prostřednictvím obsahové analýzy 11 rozhovorů s učiteli psychologie. Pro hlubšímu porozumění problematice je analyzováno nejčetnější kritickém místo výuky psychologie - obecná psychologie.
Mýty ve výuce psychologie na středních školách z pohledu studentů
BALOUNOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá mýty, které se objevují ve výuce psychologie na střední škole z pohledu studentů. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů didaktika, didaktika psychologie, cíle výuky, specifické cíle výuky psychologie, pojetí výuky psychologie v sekundárním vzdělávání a jejími specifiky. Dále se taky zabývá tím, co je psychologický mýtus a jejich zdroji a v poslední části jsou blíže popsány a vysvětleny vybrané mýty, které se vyskytují v dotazníku výzkumu této diplomové práce. V praktické části jsou pak stanoveny cíle diplomové práce a výzkumné hypotézy. Je zde představen modifikovaný dotazník, díky kterému se podařilo sebrat data od 193 respondentů. V praktické části je také uvedeny výzkumné studie, se kterými jsou výsledky tohoto výzkumu komparovány. Výsledky výzkumu odhalily, že míra úspěšnosti odhalení psychologických mýtů studentů vybrané střední školy je 39,9 % a míra výskytu psychologických mýtů je 45,4 %. Následovně, že úspěšnost odpovědí studentů slovenské studie a studentů na střední odborné škole se neliší. Dále výsledky ukázaly, že studenti, kteří se psychologii věnují i mimo školu, nemají vyšší úspěšnost v odhalení psychologických mýtů než studenti, kteří jí nevěnují. Výzkum také ukázal, že úspěšnost odpovědí zúčastněných mužů a žen se také neliší. Jako poslední dotazník přinesl odpovědi na to, jak žáci dané střední školy hodnotí výuku psychologie. Můžeme tedy říci, že studenti této konkrétní školy opravdu nejsou schopni rozpoznat některé z představených mýtů, což vede k prostoru pro zkvalitnění výuky na této škole.
Zkoumání kvality výuky psychologie na středních školách
MARHANOVÁ, Lucie
Diplomová práce je zaměřena na zkoumání kvality výuky psychologie na středních školách. Zahrnuje dvě části. V úvodu teoretické části je věnována pozornost kvalitě výuky z hlediska obsahově zaměřeného přístupu. Jsou představeny jednotlivé fáze procesu didaktické transformace obsahu (ontodidaktická, psychodidaktická a kognitivní) a jeho nástrahy. Další část se zabývá didaktikou psychologie a podobou výuky psychologie na středních školách v České republice a na Slovensku. Praktická část obsahuje dvě výukové situace, které byly zpracované prostřednictvím metodiky 3A do didaktických kazuistik. Tyto kazuistiky umožňují vhled do výuky psychologie na základě její analýzy pomocí tzv. modelu hloubkové struktury výuky. Výuková situace je tedy hodnocena z hlediska integrity jednotlivých vrstev výuky (tj. konceptové, tematické a kompetenční. Cílem tohoto kvalitativního přístupu není pouze hodnocení, ale také navržení alterace, která zlepšuje kvalitu výuky tak, aby vedla naplnění cíle výuky psychologie, tj. rozvíjení funkční psychologické gramotnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.